Codorníz

Ave que canta y vuela libre en sus migraciones

domingo, 31 de mayo de 2015

WAK P’EEL XOOK: BEY PA’ATIK U K’ABA’ LE KAJO’



 BEY PA’ATIK U K’ABA’ IN KAJAL BACABCHEN

In Kajal u k’abae BACACHEN, u tsikbali tia’an tu k’iwiki ti le ch’e’en tia’an tu ts’eel tu’ux ku ch’ini bola, tu’ux yan jun p’eel papal ik’ yok’oli. Ku yalko’ob in noolobe’le kaja’ ts’a u k’abae tumen le ya’ax kajtalilobo’ talo’ob ets’e te lu’uma u ka’a ch’a k’aba BACAB, le ya’ax ch’ibaloba tu kaxto’ jun p’eel CH’E’EN tial u pajta u josko’ob ja’ tial u balche’ob yetel tial u pak’lo’ob. Le tene’kaj ts’a u k’abae’ BACABCH’E’EN. Le uchben tsikbala kiaike le ch’ibaloba’ laj kíimobi’ tiola junp’eel k’ojani u k’abae viruela, letene’ ma’ p’aat u ch’ilakabilo’o te kaja’ yetel le ka’a ch’a k’aba’. 

Mi pueblo lleva por nombre BACABCHEN, la historia se encuentra en el centro del pueblo, en el pozo que se encuentra junto a la cancha, la cual tiene una veleta encima. Según mis abuelos se le llamo de esta manera porque la primera familia que llego a estas tierras y fundo el pueblo llevaba por apellido BACAB, dicha familia busco un pozo (CH’E’EN) más bien es una noria muy antigua, en el cual ellos pudieran sacar el agua para sus necesidades. Por lo que al ponerle el nombre se le puso BACABCH’E’EN. Según la historia toda esta familia falleció debido a una epidemia de viruela, por lo que no tuvo descendencia y por consiguiente no existe familia en el pueblo con ese apellido. 

U meyaj aj kansaj X- Tania


TSIKBALIL

X-KAANSAJ NORMA NOEMY CANUL FERNANDEZ
Jats'uts le baax ku tsikbaltik le xkaansaj Tania, teene' ma' in k'áaóol baax u k'áat yaale' le u k'aaba' le kaajalila' chen baale' bey ts'óok in xookik le' chan tsikbala' beejlae' ts'óok in kaanik.Tu laakal le úuchben kaajo'obo' ichil maasewaal táan yaan u k'aabal tumen le k'íin ka kaajli' u kuuxtal maak' telo' ma' k'uuchko'ob le sak wiiniko'obo'.
Bejlae' ya'ab kaajal yaan u k'aaba ichil kastelan t'aan, wa ts'óok u k'eexa'al, yaan tu'uxe chúukpesabil yéetel u k'aabal maake' wa u yuumo'ob le sak wiiniko'ob.

COMENTARIO:
PROFRA. NORMA NOEMY CANUL FERNANDEZ
Es muy bonita la historia que platica la maestra Tania, yo no sabía que significaba el nombre de este poblado, pero ahora después de leer este comentario ya lo he aprendido. Todos los pueblos antiguos tiene sus nombres en lengua indígena porque en las fechas en que fueron fundados no habían llegado los hombres blancos o españoles.
Hoy en día muchos poblados tiene sus nombres en español, otros han sido cambiados y en otros han sido modificados o completados con nombres de personas o con el nombre de los santos de los españoles.


viernes, 29 de mayo de 2015

kanp'eel xook," Las practicas del lenguaje vinculadas con el estudio y la difusión del conocimiento."

Ti najil xook ka beeti meyaj le ka'aap'eel t'aan le maya yéetel kastlan, tial u paatlil ts'iib xook, yéetel t'aan, tial u wiila chichkunaj, yéetel u kaanbal tu láakal le maako'ob ti kaajal, lela bey xan naajal tuláakal hu'un ts'íib yéetel ya'ab meyaj xook, tial u muuch t'aano'ob ti t'aan yéetel ts'iib le mejen palalo'ob.
 
                           Ajkansa   xYamile.
       

Practicas del lenguaje vinculadas con la tradición oral (segunda sesión).

In k'aaba xYamile del rocio Uc Acosta kin meyaj tu lumil Xkuncheil tu kaji Tenabo, kin meyaj yéetel chicha palalo'ob le ma' yolo xoco.
Le meyaj ken in mentajle tiob kin in wala, bax suk u yuuchi tin kajal.
Tial in k'ajultik nats letie baxaba ti xakalta u nail mako'ob tie kaja tía tukulche kuchan kajalti jejelas baxo suk u mentaj weye jump'éel uchben tsikbal leti ken a wuyexxa.
Ku tsikbatik le máako tu bin tu k'áaxil le K'umcheila yan bin uchben kuxtalob yáanal lu'um jach junp'iit maakob ku biino'ob u xiimbalo'ob letie uchben kajtaloba yaan nukuch tuun choobi metani beyxan jats'uts u yéetel tuunich jach junpiit maako yoloo vaan le balobo'o jach jats'utsob ko'oj u tojolo'ob chen bale yéetel u tojol jan junp'iit tial u kuxtalo'ob.

Tradiciones y costumbres.

In k'aaba xYamile del Rocio Uc Acosta tin meyaj in naj' kaj Xkuncheil, Tenabo, Kan Pech, kin meyaj yeetel mejen palalo'ob.
Le meyaj ku taan ti boxo ku juch-loo wey tin kajala.
Kin beetik jumpeel xak'al tia kajil le Xkuncheil beyla ma tu menta le uchben baa suk u mentalo, jex le pala pixano mix le u sijil u jaal yuum ku mix yah le tux mano ookot tie nao ti laklo ichi te kaja ma xan ku k'aasa u ki'mil u jaal yuum ku yole jelo ku yuchu tumen le mako'ob ku yano tie kaja jejelano kanalob ti'o lumil Tabasco, Chiapas y Reynosa.
U tíal u sijil u yaal yum ku chen jun p'iit ku ts'iikob u yolobi tíal ta'a kab u kibahí. Chen bax ku beetal tu kaja u jab le kaj le kutalil weyo ku mental tu winalil kaa le kaa kajo tu dzajo jaab tukul yola tío meya kan kajak u u jalachi le kolel XElucila Escobar tie ja'abil ka kal juncox yéetel ka-kal jum kan tak tu ja'abil kakaljun, yoole meyaj ku menko'o tial u yeesick le xch'úupal kun le kaaso le óok'ot suku mentalo.

TI'A KAJAL CUMPICH KU MENTIK TO'O PU'UJ TAKTI K'IIN U'UCHBENIL CHE'ENBA'AXE' TI' KTIA'AL K'IIN HACH JUNP'IIT KA ASAB TI'A BIS BEJELA'E'.
TANI TSIKBAL TI'A P'UUJ.TI'A LETI' P'UU YAAN JUNPE'E AJBELBESA KA TSOOL LETI' TS'AAJ NU'UKBESAJ TI'A MA'AKOBOO.TS'E'ETS'EK NU'UKBESAJ:YI' KUUCH U DZOO'N TI'A KO'OCHAK UNAJ PAAKAT CHINKA'ANA.BAYKUNAJ TI'A MA'AKOBOO A MEENTIK SAAT LE TI' PU'U U JO'OK'OL LE MU'UCH MEYAJ YE'ETEL MIXBIK'IIN SUUT TI' TA'AKPAJAL TI'A MU'UCH MEYAJ. YAANA'A VIN TI' U LA'AK MU'UCH MEYAJ.
TI'A A  AJBELBESAJ LE TI' A ME'ENTIK LE JOBAN TI'A TU'U LA'AKAL U MU'UCH TI'A PA'AJTAL KA'AJSAJ TI'A  PU'U YE'ETEL PA'ATIK KA K'UCHUL LE'E PEEK'OO MINA'AN ULA'AK'BEYO' YOOK'LAL K'AAL LETI' KE'EJ.TI'A MU'UCH MEYAJ YA'ANTIK JU'UNPE'E MA'AK MINA'AN U LA'AK BE'YO' YOOK'LAL T'U'ULPACHTO'OB CHEK; TI'A KE'EJ.
TI'A AJBELBESAJ TU'U MENTIK CHI'IKUL TE'ETEL A K'AB YOOK'LAL E' ESAJ WA'A  LETI' KE'EJ TI' YAAN NAATS' WA'A XI'IK. WA'A YA'AN NAATS, LE MA'AKOBO NA'AKAL TI' CHE' YOOK'LAL WILIK YE'ETEL PA'AJTAL KI'MSAJ.KA'AN OKI KIMSAJ U BA'AY TO' K'A'AX  YE'ETEL LE JA'ABIN YO'OKLAL MU'UCH' LE'E BAK' ,MENTIK TI'A T'OOX TULA'AKAL MA'AKOBOO TI'A MU'UCH.
TI' TSUUK TI'A KE'E TI' KAXAN TI'  TUNICH KA TI'A K'INTAJ YOOK'LAL ULA'AK P'UU.
T'OOX LE'E BAK' CHEN JU'UNPE'E KG. TI'A LE'EMA'AKOBOO;WA'A KU MENTIK LE'E PI',KA'AN TU' MU'UKUL, TA'ANIL YE'ETEL POOL MENTIK JU'UNPE'E K'ATAB CH'E TI' JOOL,JOCH KINTAJ TI' K'NPE'EL TA'K SABAK CARDINALES TI'A YAAN KI'NTAJ TU'U ULA'AK P'UU.

EN EL PUEBLO DE CUMPICH SE REALIZA LA CACERÍA  COLECTIVA DESDE TIEMPOS ANTIGUOS PERO EN NUESTROS TIEMPOS  SON POCOS LOS QUE TODAVÍA LO LLEVAN A CABO.
LES PLATICO DE LA CACERÍA COLECTIVA.
EN LA CACERÍA  COLECTIVA HAY UN JEFE QUE LO ORGANIZA EL DA LAS INDICACIONES A LOS INTEGRANTES .
ALGUNAS INDICACIONES COMO;AL CARGAR SU RIFLE LA PUNTA DEBE MIRAR HACIA ARRIBA .SEGUIDAMENTE SI ALGUIEN ECHA A PERDER LA CACERÍA COLECTIVA SERA SACADO DEL GRUPO Y NUNCA VOLVERÁ A PARTICIPAR CON ELLOS. TENDRÁ QUE IRSE CON OTRO GRUPO.
EL JEFE ES EL QUE HACE EL JOBAN  PARA QUE TODOS SE JUNTEN  PARA EMPEZAR LA CACERÍA COLECTIVA Y ESPERAR QUE LLEGUEN LOS PERROS ESPECIALES  PARA ENCERRAR EL VENADO, EN ESE GRUPO HAY UNA PERSONA ESPECIAL PARA SEGUIR LAS HUELLAS DEL VENADO.
EL JEFE HACE SEÑAS CON LA MANO PARA INDICAR SI EL VENADO SE ENCUENTRA  CERCA O SI YA SE FUE SI SE ENCUENTRA CERCA SE SUBEN A LOS ARBOLES PARA VISUALIZAR EL VENADO Y ASÍ PODER MATARLO.CUANDO YA SE CAZO AL VENADO SE ALINEA EN EL MONTE SE CORTAN HOJAS DE JABIN  PARA JUNTAR LA CARNE Y ASÍ HACER LA REPARTICIÓN PARA TODOS LOS QUE PARTICIPARON.EN EL BUCHE DEL VENADO SE ENCUENTRA LA PIEDRA QUE LES DARA SUERTE PARA LA PRÓXIMA CACERÍA,LA REPARTICIÓN DE CARNE ES DE 1 KG.POR CADA INTEGRANTE  SI SE HACE EN PI CUANDO SE VAYA A PONER LA CARNE EN EL HUECO ANTES QUE SE ENTIERRE SE AGARRA LA CABEZA DE VENADO Y SE HACE UNA CRUZ EN EL HUECO DEL PI SEÑALANDO LOS CUATRO PUNTOS CARDINALES PARA TENER SUERTE EN EL PRÓXIMA CACERÍA.
RELATO DE:DON GALDINO.

AJ'K'ANSAJ;FEBE
                

jueves, 28 de mayo de 2015


  joop'el xook

In kàabaè Martha Carrillo

Formas de organizar el trabajo en la comunidad 

Le Hajnicolò

uyùmi le maajò ku maanik tuulàka u nùukul le hajnicolò , ku maajantik diez maako`ob tial u meyajo`ob, juutulè tu juchik siikil, tu juch bùul u laak`e tu juchik saakà tu paan u lùumil u tial le muuklè le pibi wajo, okool ùula mentajàa  ku yeetzkuta t`sokolè ku kùubu tu yùumi le k`aaxo keen t`soko u kama tàantalè ku t`ooxo ti tu làaklo maako`bo. Le jaanlà ku tsabi ti u nojoch papal utial u k`aatal u dios bootikì ti leetì tumen aanji màalo pak`aal.

El dueño de la casa compra todo lo necesario para hacer la comida del hanicol, invita a diez personas para que participen en la preparacion de la comida, cada milpero hace una comida unos hacen el pavo en col otros hace el frijol con la tortilla otros muelen el maiz para el saca otros escarban la tierra para enterrar el tutihua, una ves preparado todo lo hacientan en la mesa y rezan en el lenguaje de ellos, terminar el rezo reparten entre todos lo que se preparo le dan a toda la gente que asiste.El hanicol se hace como agradecimiento de que la milpa dio buena cosecha.

BIX KU BEETA LE HANLIKOOL TI LE KAJAL CHUNKANAN



   L e hanlikool junp`eel janal ku beeta ichil k`àax tia ti mejen kaj, leti  Chunkanan, ku beeta tuux yaan le ch`e`en, ku beeta tia junio
chen le nojoch maak je`el u pa`ajta a bine`e ma`tak xch``uupaloòb mix xiibpaaloòb.

Ku kiimsa ùulum, ku beeta le col, u bisaa trago, ti luuch ku t`ooxo, ku beeta le pi`o, le pi`bo` ma`tu toobo yèetel u waal ja`as yèetel u la`waal u k`aabae`ch`uu, le meen leti`kinsi le ùulum , leti`le betik le meyajo`, ku mentik u mansik bu`ux tiale ka`anpèel puntos cardinales: xaman, nojol,lak`in yèetel chik`in

Bey xan ku kaxtaj mejen palalo`ob, bolon xchu`uupalo`ob yèetel bolon xiibpaalo`ob utia`al u yauto bey je`exe mu`uch.

ken le ts`o`ke le meyajo`ku t`ooxo tulakal le janlo te maako, tiaàl le mejen palalo`ob ku ts`aba mejen bak` le ùulum ku ts`ole janalo`ob ku tooka`le ba`akob.

Tulàakal jach ja`a, jach beyo,le ken ts`o`oke tulàakle ku tal le chàak  le ken suunak u najil la ch`uulo`o.

AJKANSA X-ALMA

COMO SE REALIZA  LA COMIDA DE LA MILPA EN EL PUEBLO DE CHUNKANAN

El hanlikool es una comida que se realiza en el monte  que corresponde a cada comunidad  en chunkanan es un lugar donde esta un pozo, se realiza en el mes de junio.
Participan sòlo personas mayores, no van ni muchachas ni muchachos.
Matan pavos ,hacen el col sirven trago en jìcaras, el pì no lo envuelven en hojas de platano sino en otras hojas que se llaman ch`uu, el yerbatero mata a los pavos,èl hace todo, el inciencio lo pasan por los cuatro puntos cardinales; norte, sur, este y oeste..
También buscan niños pequeños, nueve niñas y nueve niños para que griten como los sapos.
Cuando todo termina se reparte la comida a toda la gente que asistió, a los niños se les da una pequeña  parte del pavo, cuando terminan se queman los huesos.
Todo lo anterior es verdad cuando se termina todo viene la lluvia y la gente regresa a sus casas mojándose.



                                                                                        

miércoles, 27 de mayo de 2015

JO'P'ÉEL XOOK

Máalo’ob ook’ín tulakle’ex ajkansa’ab.  Tene’ in k’aabae’ Gaby


JEJELÁAS MEYAJ

TIE’ CHAN KAAS TUUX KIN MEYJO’O  YAAN  JUMP’ÉEL WÍINKIL TIAL U KÍIMAK YÚUNSIK YO’OLO’O: TS’OOKOLBEL, JA’AB KÍIN YÉETEL U LA’AK KÍIMAK YÚUNSIK YO’OLO’O.

MA’ NAACH’ KÍIN JAAKE’ BINEN TI’ JUMP’ÉEL TS’O’OKOLBEEL YÉETELE’ LE MÁAKOBO’ KU YÁANTAL JO’O YÉETEL MENTIK LE JÁANLO’ KU PAK’ CH’O’O YÉETEL KU T’OOCHKO’O LE KEN K’UUCHLE KÍINE’ U TS’ÁAIK LE MATAN YÉETEL U PAPAXK’AAB LE NOVIOS, LE MÁAKO’OBO KU BÉETKO’O JUMP’ÉEL CHOWAK NEJ TI’AL U MÁAKO’OB. LE NOVIO KU TS’ÍIKO’O JUMP’ÉEL KAJATSA’TI’ LETI’O.


FORMAS DE ORGANIZACIÓN COMUNITARIA

EN LA COMUNIDAD EN QUE TRABAJO TIENEN UNA MANERA MUY ESPECIAL DE REALIZAR SUS FESTEJOS: CUMPLEAÑOS, 15 AÑOS, ETC.
RECIENTEMENTE PARTICIPE EN EL FESTEJO DE UNA BODA, Y ADEMAS DE QUE LA GENTE COLABORA EN LA PREPARACIÓN DE LA COMIDA, TORTEANDO Y REPARTIENDO; LLAMA LA ATENCIÓN  COMO A LA HORA DE ENTREGAR LOS REGALOS Y FELICITAR A LOS NOVIOS, LA GENTE HACE UNA LARGA FILA PARA PASAR Y LLEGAR HASTA ELLOS. LOS NOVIOS CORRESPONDEN DÁNDOLES UN PEQUEÑO RECUERDO DE LA BODA.

LE IN WET K'AASAJ GABY TU T'SIKBAL BA'AX KUBEETIK TIE CHAN KAAJAL TUX KU MEEYA' TI LE T'SOKUBELO LETI BINI TIE T'SOKUBELO, KU Y'AALIK LE MAAKO'OB KU BE'ETICO JUMPEE CHOWAK NEJ U TIAL TSAIK U SIIJ TIE LE NUUP LE KEN KU MAAN.

IN K'AABAE' MARTHA CARRILLO

Malo'ob x-ka'ansa Martha, yaan in kaaxtik u laak muul tsool je'el in ts'aajte'ex

Esta bien maestra Martha, voy a buscar otra forma de organización y se los comparto

martes, 26 de mayo de 2015

BI´IX KU MU´UCH TALO´OB LE MÁACOBO TIAL U ME´ENTICÓB CH´A´AN TUI KA´AJLO´



BI´IX  KU MU´UCH TALO´OB  LE  MÁACOBO  TIAL U  ME´ENTICÓB  CH´A´AN TUI KA´AJLO´


Tiu ka´ajli  nilchí´ob  ku kíinbesab  u  kíin u káaba u kiichpan ko´ole   u buluk diciembre  u kíin Guadalupe, ooxkíin u  xáantal le cha´ano,  ku meentak  k´aayo tie kiichpanko´le, yáan u siij ja’anal tie máako´obo´ob  biino´on uuyik le k´aayo.
Le ka´atéen k´iin yáan u paayko´ob  k´ek´eno´ob  tumeen le táankelem palalo´ob le maax  lee ku  náajlo´ob yáan u bisik tu t´aana le k´ek´eno´ob, u laaka máak ku much táalób tial u cha´anto le ba´axlo.
Oka´an k´iiné  yaan máak ku paax, tiaal u óok´ot le ch´upalo´ob yeetei  tu laaka máak u k´aate.
U ts´ook  le cha´ano lajka´a k´iin ,yaan u óok´to´ob le pool  k´ek´e no´ob ku biisal iimbal tie beejo´ob tiaul u ch´aantal  tumeem tu laakal le kajalo´ob,  aak´ab k´iin yaan k´aay yéetel paax ku bisa´al tak tu najil le máako´ob u k´aamo´ob le kiichpankoole, yaan xaan u jaanlí  xáan.


En el poblado de nilchi la gente celebra su dia de la guadalupe son tres días el primer dia hacen rosarios en las casas donde reciben a la guadalupana, regalan comida a la gente que fue a escuchar  el rosario, el siguiente día hacen  concurso de torear a un cochino los muchachos participan, quien resulte ganador se le entrega el cochino la gente sale a gustar el concurso.
En la noche ponen música y las muchachas y muchachos bailan, también la gente que quiera bailar.
El último día que es el doce  bailan la cabeza de cochino, lo pasean por la comunidad para que la gente lo guste en la noche le cantan serenata a la guadalupana acompañado de música, en cada casa donde recibieron al santo, luego se le da comida y refrescos a la gente que los acompaño, asi termina esta celebración.

Yliana  coox

TSIKBAL
X-KAANSAJ NORMA NOEMY CANUL FERNANDEZ

Jach jats'uts le baax ku tsilbaltik le xkaansaj Yliana, tumen ku ye'esikto'on biix u meental tu laakal le keen kimbesajak le kiichpan k'oolel u kaajil Nilchí. 
Chen in k'áat tsikbaltikte'ex te' tu laakal le kaajo'obo' jejeláas muuch'talil ku beetal yaan tu'uxe' ku beetal tia'al u biino'ob meyaj, tia'al u biino'ob p'úuj, bey xaan tia'al u yúuchul baaxal, tia'al ya'ab baalo'ob u beetal le muuch'meyajo'.
Le muuch' meeyajo' uuch ku meentko'ob le maasewaal maako'ob tuumen leti'obe' ku tukultiko'ob jaach k'aabéet aantik je'el maaxake' tumen a wet k'iike' bin beyo' letio'ob ku tukultiko'obe' laaklo'on laaktsilo'on.

COMENTARIO
PROFRA. NORMA NOEMY CANUL FERNANDEZ

Es muy bonito el relato de la mestra Yliana por que nos enseña como se realiza el festejo de la virgen del poblado de Nilchí.
Sólo les quiero platicar que en todos los pueblos se realizan diferentes reuniones unas para ir a trabajar, otros para ir a la abatida o cacería del venado, otros se realizan para organizar juegos, en fin para muchas otras cosas se realiza el trabajo en equipo.
El trabajo en equipo desde hace mucho lo realizaban los indígenas por que en su pensamiento decían que era muy necesario ayudar a quien sea por que son de nuestra misma sangre, de este modo ellos pensaban que todos eramos familiares.


aj-kansaj xvalentina ku ts'iitbal le jets' meek'o ti u kaájil úukum

  jets' meek'o ti kaájil  úukum   


le  jets' meek'o ku mentaá ti mejen kaajo'ob beyá :  le mejen xíipaalo'ob ku jee'ke yokoo'ob ti u'uk winaalil  yéetel le ch'upaalo'ob waak winaalil, le u tatáobó tu kaxtik  u padrino ti le chan paaló, ku betáal tia'al nojoch uj, beyó kiake le nojoch máak'ob tia'l le mu'uk'a'an u baake' le mejen paalo'ob ku beeta'al  tu kaajil úukum je'e tu páajtal  u beetíik le ts'oka'an  ubeelo'ob wa juntúul ch'uupal waaj juntúul taankelen  xíipal, u tia'al u beetaál le jets' meek'o k'aabet jun sa'ap nook' samalchak wáa samalch'oj bey xan  táan  u yúuchul le jets'meek'o ku t'ooxol  toop' u tia'al  ts'ejbi  yo'olaj   u toop'ol u tuukul le chan paaló ku ts'aabal ti e chan paal, ch'íilib ts'íilib yétel  júunil ts'íib tia'al u kanik xook.
 
el jetsmek se hace en este pequeño pueblo así : a los niños se les hace a los 7 meses y a las niñas a los 6 meses, los papas son los que tienen que buscar al padrino del niño, se hace cuando esta grande  la luna, así dice la gente grande, para que los huesos del niño esten fuertes así se hace en el pequeño pueblo de ukum, lo pueden hacer una pareja de casados  o una muchacha que no este casada; el jetsmek se hace con un pañal rosado o azul tambien se da durante el jetsmek se reparte pepita según se da la pepita para que el niño sea inteligente le dan al niño o niña lápiz y cuaderno para que estudie y logre una profesión.

COMENTARIO: jach jaj le ba'ax ka waiko wet aj kansaj, le jetsmek'o jejela'as u beta ti le mejen kajobo'. le tata tsilobo' ku betko'ob je'ex tu kanjilo'ob ti le uchben makobo'.

lunes, 25 de mayo de 2015

JO'OP'ÉEL  XOOK. AJ KAANSAJ  X MILITZA.

Yann  tsikbalte'ex  bix  ku  meentaj  le  P'UUJ.

Le  p'uujo  leti'  le u  bin  ts'oonbi  wa  u  chuuku  ba'alche'o  tia'al  jantbi..
Tia'al  u  meentaj  p'uuje  k'áabet  jach  kexi'  jo'otul  máako'ob  yaan  u  ts'ono'ob  yeetel  yáalaj  peek'o'  yolo'oj  u  tojolte  le  kéejo'obo'  wa  u  la'ak'ob  baálche'o.
Yáaxe  ku tsikbaltiko'ob  tuux  yíila'o'  sukja'an  u  maan  le  baalche'  u  ka'at  u  kíinso'obo',  ku  ts'o'olu  jets'íiko'obe  ku  bajpachtiko'o,  jun  wool  k'áax  junjuntul  le máako'obo'  ku  bino'ob  páajta  tu'ux  ku  tukultik  kun  k'aata  le  kéejo'  keen  leksa'ak  u  tojlaj.
Juntul  wíinik  yaan  yoksik  le  peek'o'obo'  tia'al  u  chuytik  le  máak  ku  yokoj  yéetel  le  peek'o'obo'  yaan  yautik  tu'ux  ku  bin  yaakajsaj  le  kéejo'  tio'olaj  u  k'áastaj  tia'al  u  ts'o'ono'.
Ken  kinsa'ak  juntul  ba'alche'e  le  máax  kinso  ku  ch'íik  junp'éel  t'oon, u  pool, táaman  yéetel  u  tsuke  le  ba'alche'o,  le  bak'  ku  p'aataloj  ku  jabiko'o  ichilo'ob  le  ts'oonajo'  ku  kaj  ch'íik  u  laj  bak'  je'el  bix  keti  le  ku  t'oxko'obo.

Les voy a platicar cómo se hace la cacería.

El p'uuj  es lo que se hace cuando van a cazar algún animal para comer.
Para que se haga el p'uuj hace falta al menos cinco personas que tenga su escopeta y que tengan perro para que corretee al venado o a otro animal.
Primero platican y dicen dónde han visto al animal que quieren cazar, rodean el lugar y uno es el que va corretear al perro y empieza a gritar cuando calcule que sus compañeros ya han ocupado sus respectivos lugares donde creen que pasará el venado.
La persona que haya disparado al animal, a él le corresponde una pierna, la cabeza, el hígado y la panza. El resto de la carne que queda se reparte entre el número de personas que hallan ido a la cacería, el que tiró al venado también vuelve entrar en la repartición en partes iguales.



jach tu jaaji X-kansaj Mili, le tunben tin kaanik letie' u k'aaba le súukilo' ku ts'aaik u k'aaba bee ku úuyik yèetel le chi' ku beetal juntuul màak ku bin tsòn letie' ¡p'uuuuuj! tial u tàase le chen keejo' jeel tuux yaan  yèetel ku pàatal le máakobo' tial u kíinsa'al.

Muy cierto maestra Mili, y algo nuevo para mi es que el nombre de esta costumbre lo recibe por el sonido que emiten con la boca uno de los señores del grupo de cacería que es precisamente ¡Puuuuuh¡ para atraer al venado hacia el lugar en que están y esperan los señores para matarlo. ajkaasaj X Gaby.

JO'P'ÉEL XOOK AJ-KANSAJ X-ELSY

  
BIX U MUL MUCHTAJ MÁAK TI’ JUMP’ÉEL KAAJ: Le chan kaj tu’ux kin meyajó u k’aabá Úukum, ti’ le kaaja’ yan jéejela’as bix u múuchtaló, le úuchben máakó yaax kajtalilo’ob letió tu  béetó, ku mul meyajó ti’al u ts’aíikó nipóolal ti’ yum kúj, ti’al u béeta’al payal chí, ti’al tso’okol bej, yéetel jéejela’as báalo’ob. Ni ká in ts’íkbalte’ex bix u beta’al ti’ le káajá ken kíimik juntúul máak;  tulakal le máako kajtalilo’ob ku mul meyajó ken kíimik máak, le jalach máak ti’ le kaajá  letí yan u payal t’aantik le máax k’aabet u meyajó ti’al  u betkó u kúuchil tu’ux ken múukuk le kíimenó, yaan u mak’anko tulakal ba’ax k’aabet. Le máakobo’  ku meyajó ma’ tu bóotaló  kex ma’ u lak’tsíilo’ob, bey ku meyajó ti’ le kaajá,  yan u meyaj tulakal máax xíibo’ ken payal t’aankó. 
FORMAS DE ORGANIZACIÓN DE LAS COMUNIDADES: En la comunidad donde laboro que se llama Ukum, existen diferentes formas de organización que las personas antiguas implementaron desde que se creó esta comunidad, organizaciones como para realizar primicias, novenarios, matrimonios, entre otros. Les hablaré sobre cómo se organizan cuando fallece un miembro de la comunidad; la gente de la comunidad se encuentran organizados por grupos cuando fallece alguien de la comunidad el comisario  es el encargado de informar  al grupo que le corresponde del  fallecimiento y el grupo que le corresponde es el encargado de realizar todo lo necesario para sepultar al difunto, desde la construcción de la bóveda hasta la sepultura, sin importar que sea o no familiar del difunto, y estos sin recibir pago alguno, y así sucesivamente hasta que le corresponda a todos los habitantes varones de la comunidad.


U malo`obi le yaan mako`obo uts`oo  tia a kaajal tu`ux ka meyaj, u ya`antoo`ke`ex ma`u làaktsilo`ob tumen le u kìimil juntuul laak ma`ta kaxtik ba`ax  beete , ma`tu tukultik ba`ax u na` a beete.

Que bueno que exista gente buena en el pueblo donde trabajas, que ayudan a la gente aunque no sean tus parientes, porque cuando algún pariente se muere no buscas que hacer, no piensas que debes hacer.

                                                                                       AJKANSA X-ALMA

 
 
 

domingo, 24 de mayo de 2015

JO'OP'EEL XOOK: JEJELA'AS YUCHUL MEYAJ TI LE KAJOBO'O




BIX U YUCHU TS'OKOBE' TI U KAJAL BACABCHEN

Le ts’okobel ku beta’a ti in kajal jach jats’uts, ma’ je’ex ku beta ti ula’ak kajo’ob, ku káaja ken xiko’ob le tata tsilobo’ u payal t’an ti ulak’o’ob u ch’ibalo’ob ti u nayo’ob. Yetel le xipalo’ ken xiko’ob u payal t’ano’o u ch’ibalo’ob yan u yaliktio’ ba’ax k’in ken kajak le majnilo’, le chan múuch’ meyja’ ku xanta jo’p’eel kin, le ya’ax k’ino’ le ch’ibalobo’ ku k’uchlo’ob ti’al u anto’ob u beta’a le chukwao’ tial le múujulo’, le kolelobo’ ku jan betko’ob chan múuch’ tial u pok ko’ob le kakao, le winkobo’ ku juch’ko’ob, okole’ le kolelobo’ ku tak’ ko’ob le chukwao’ ti jun xe’et’ ju’un, tes elo’ tan u p’íisil ch’ujuk.  Ti’al u pik’insastal u ka’p’eel k’ine’ ku kinsa’a le ulmo’obo’ yetel juntul k’eken, tie ba’ax ku membila’ le winkobo’ leutio’ ku kinsko’ob yetel ku xotko’ob le tso’obo’ yetel le k’eno’, le kolelobo’ ku much’kubao tak’wuaj, ula’ak mu’uch’e noj lail leuitio’ kunu mente le chimoleo’. Chen u chan chunk’intale le noj taticho’ ku kaja u tsolik le mujulo’, lela’ ku bisik le kastran waj yetel le chuwao’, bey xan le ch’ujko’, ku tsokole ku ts’aik ti junp’eel luch le tuupo’ yetel le cadena tsokole ku jayik sak lool yok’o, tu ts’oke ku píixi yeetel ku k’axa yetel sujuy nok’. Wa le tata tsil tu k’ata kuxa’an k’ub ku bisa’ati’, wa tu k’ata chakbi janle’ ti u nojile ku ts’abati, ken sunako’o le maakobo ti le k’u mujlo’ ku t’oxo kotsbi waj pibi k’eken. Ti u óoxp’eel k’ine u ch’ibalo’ob le xipalo ku ka bino’o oknaj k’in majni bul ak’a yan u bisko’o jun úulum, jun p’eel wakal coca waa jun p’eel wakal k’ak’a ja’ yetel jun mut ixíim, wa le u ch’ibalo’o jach nats’ ku bisko’ob jun túul tso’, wa ts’u nachtale’ juntúul xtux. Tukatene’ ku ka kinsale le ulmobo’ ti’al u menta’a le chimole, yetel juntúul k’eken ti’al u menta’a le tsajbi ot’, ulakk’ kun kinsbile’ ti’al u menta’a pibil k’ek’en ti’a t’oxbi ti le mako’ob ku majnilo’obo’, le chimoleo’ ku ts’abati ti tulaka máak yanobi, le u muuk’ yok yulmobo’ ti jujuntúul kajtalil. Ku ts’oko u t’oxo le janlo’ ku kajlumenta’a le jana’ kun t’oxbi ti le k’imbesajo’.
Ti le ch’upalo’ ma tu menta’a leili’ beyo’ chen ku bino’ob u ch’áa yuk’lo’o, le tie ka’p’eel chukwao’, ka’p’eel castran waj yetel ka’p’eel to’ol ch’ujuk, lela’ ku ts’aba ti jujuntúul kajtalil, bey xan ku yalaltio’ob ba’ax k’inyetel tu’ux ken xiko’ob u ch’aob yo’och chimoleo. Tu ts’oke ku bino’o ti le k’imbesajo’ ti ku nu biso’o ba’ax ken u siobi’.

Las bodas en mi pueblo se realizan de una manera muy peculiar, la familia de cada novio invita a sus familiares de manera personal visitándolos en su casa, en el caso del novio, los papas los invita al majni el cual inicia tres días antes de la fiesta de la boda. El primer día los familiares llegan a la casa del novio para ayudar a hacer el chocolate para el múujul, las mujeres se forman por grupos para tostar el cacao, los hombres son los que lo muelen en el molino, posteriormente un grupo de mujeres lo tortean en pedazos de papel, mientras que los hombres embolsan el azúcar. En la madrugada del segundo día se matan pavos y un cochino, en este caso los señores son los que los matan y los alinean, las mujeres se preparan para formar grupos y tortear a mano, un grupito de señoras en especifico son las encargadas de hacer la comida, en la mayoría de las bodas se cocina el chimole. Por la mañana el tatich empieza a acomodar el mujul, el cual consiste en bolsas de azúcar, chocolate, pan de boda y los accesorios en oro para la novia (cadena y aretes), el tatich es el encargado de entregarlo, estos estarán en un plato con flores blancas y tapado con una tela nueva sin lavar. Si el papa de la novia pidió pavos vivos, se integra, pero si pidió comida se espera hasta el día de la fiesta para darlo. Cuando se regresa de la entrega se reparte torta o tacos a las personas. El tercer día los familiares van al majni por la noche y llevan un pavo, una caja de refresco o cerveza, en su caso, y un almut de maíz, si la familia invitada es cercano lleva u  pavo, si no es familia cercana se lleva una pava, se trabaja toda la noche, nuevamente se matan los pavos para preparar el chimole y un cochino para hacer chicharrón y otro para hacer cochinita, el chimole preparado se da a todos, las piernas del pavo o pava se da por familia. Después de repartir la comida se prepara lo que se repartirá en la fiesta por la noche. Se finaliza con la fiesta. 
En el caso de la novia no se realiza lo mismo, solo se les invita a ir a buscar su bebida, que consiste en dos bolsitas de azúcar, dos chocolates y dos panes, esto se da por familia no por persona,  también se les dice que día irán a buscar su comida y en dónde. Finalmente ellos asisten a la fiesta llevando un regalo.

U meyaj aj kansaj X- Tania
COMENTARIO: AJ-KANSAJ  X-ELSY
Aj-kansaj jach jats'uts' bix u beta'al le tso'ok'ol bej tu kajil Bacabchen, tumen tulakal máak ku mul meyaj, ku antkuba'ob;  jats'uts' u muchtal máak ti'al jump'éel k´íimbesaj, jach k'anan ma' u tubsal, tumen ma' tulakal kaaj bey u betalo'. 

CONCLUSION: 
Jach jats'uts, tene' jach ustint'an in bin bet majni, in chiche ku yaliktene ka'ach uche' yabach ula'ak balo'ob ku sen beta'a ti le ts'okobel te kajala, chen bale tan u tubsal jujunp'íit le m'uuch meyja' tumen jach ya' u xupu' tak'in letene belaje ma' tu jach beta'.