U
MEEYA’AJTAL U JE’EJELAS T’AANO’OB
TI U NAAJÍIL XO’OK (TERCERA
SESIÓN)
aj kaansaj ISMAEL SANTOS CHAN SIMA
aj kaansaj ISMAEL SANTOS CHAN SIMA
LE
XO’0K BEETA’Á T’I U
A’ANALTE’E “PARAMETROS CURRICULARES” KU T’SIÍK
NÁATEÉ
YAAMBIN
MEYAAJTIK TI U NAAJIL XO’OK LE JE’EJELAS T’AANOÓB KU BÉETAL TUMEEN TI TU LAKAAL LE PAALALO’OB KU KUCHLO’OB KA KANSAAKO’Ó.
TÉENEÉ KII WAALKÉ JEEX AJ KANSAJO’ON TI
PRIMARIAO K’AABÉET KAXTIK YAABACH U
JEEJELASIL
U MEEYÁAJTAL LEE T’AANO’OB.
YAANEÉ KU U MEYAATIK LE MASEWAL T’AAN’A YÉETEL U AJ KAMBALOÓBÉ TUUX
KU TS’IIKUBAO
X’IIXTO’OB YÁABACH T’SIIBO’OB, BEEYÁ LE PAALALOÓB YAN U KAANKO’OB
U KEETIIK LE TÁAN MASEWAAL MAYA
YÓOLAL LU DAAK JEEX LE
CASTELLAN TÁANOÓ.
YAN XAN
U BÉETIKOÓB LU BÓÓNIIL TI U MAPAE
MÉXICO TUUX JEEJELAS LÚUMIIL TUX YAÁNOÓB TÁANOÓB MASEWAAL.
YAANXAN TS’IÍK YOOJÉEL TO’OBÉ U A’ÁLM’AÁ
T’AANIL KALANTIK LE MASEWAL T’AANO’OB KU
BEETIKO’OB TIU NAJIL XOOK, YÓOLAAL BEYÁ
MAÁ U TU’UBKO’OB , U TÁANOÓ, T’SIIBTIKO’O, BEYXAN U TS’AO OJEETBIL TI TU LAAKAL
U KAAJO’OB.
TSIKBALIL:
X-KAANSAJ NORMA NOEMY CANUL FERNANDEZ
Le baax taan u tsikbaltik le jkaansaj Ismael teene' chen in k'áat aalikti' jaach maalo'ob wa te ichil le najil xooko' tu'ux taan meeyaj tóone yaantoón xooknaalo'ob jejeláas u maasewal taano' yaantiob' lela' k'áabet kaanik xaan tia'al u maalo'otal le tsikbal keen meente yéetelo'ob ichi najil xooko'.
Beey xaan tu laakal le ajkaansajo'obo' k'aabéet u k'aóoltiko'ob u a'aalmaj t'aan yaan u yóolal le maasewáal t'aano'ob te tu lúumil Méxicoe' beeyo' je'el kaanke' biix yaan kalaantik u miiatsil le maasewaal palalo'obo'.
COMENTARIO:
PROFRA. NORMA NOEMY CANUL FERNANDEZ
Lo que comenta el maestro Ismael es cierto, lo que quiero decirle que es muy bueno que dentro del salón de clases donde estamos trabajando haya alumnos que tienen diferentes lenguas indígenas, esto nos recuerda que debemos aprenderlas para mejorar las pláticas que entablemos con ellos en la escuela.
también es necesario que todos los maestros conozcan los derechos sobre las lenguas indígenas en nuestro país México, de esta forma aprenderemos como cuidar la cultura de los niños indígenas.
U NOOYO'OL LE MEYJÀ: TI TULAKAL LE XÓOK TSÒ'OK BEETIK KU TSÍI IN NÀATÈ
U K'ABÈETAL KANSIIK TÌ LE MEJEN PAALALO'OB U KAAN U K'AAY0`0, XOOKO', WA
XAAN KU PAJTAL KA U JOOP'UU TSÌIBTIKÒ.
TÓNTUNÈ JACH K'AABET KASTIIK JÉEJELASIL MEEYAJ YÉETEL LE AJKAAN BALÓ, YÒOLAAL BEEYÒ JÈELU PAAJTAL U KAANIKO'OB U KAALANTIK U MASEWAL T'AANOBÀ.
TSIKBALIL:
X-KAANSAJ NORMA NOEMY CANUL FERNANDEZ
Le baax taan u tsikbaltik le jkaansaj Ismael teene' chen in k'áat aalikti' jaach maalo'ob wa te ichil le najil xooko' tu'ux taan meeyaj tóone yaantoón xooknaalo'ob jejeláas u maasewal taano' yaantiob' lela' k'áabet kaanik xaan tia'al u maalo'otal le tsikbal keen meente yéetelo'ob ichi najil xooko'.
Beey xaan tu laakal le ajkaansajo'obo' k'aabéet u k'aóoltiko'ob u a'aalmaj t'aan yaan u yóolal le maasewáal t'aano'ob te tu lúumil Méxicoe' beeyo' je'el kaanke' biix yaan kalaantik u miiatsil le maasewaal palalo'obo'.
COMENTARIO:
PROFRA. NORMA NOEMY CANUL FERNANDEZ
Lo que comenta el maestro Ismael es cierto, lo que quiero decirle que es muy bueno que dentro del salón de clases donde estamos trabajando haya alumnos que tienen diferentes lenguas indígenas, esto nos recuerda que debemos aprenderlas para mejorar las pláticas que entablemos con ellos en la escuela.
también es necesario que todos los maestros conozcan los derechos sobre las lenguas indígenas en nuestro país México, de esta forma aprenderemos como cuidar la cultura de los niños indígenas.
U NOOYO'OL LE MEYJÀ: TI TULAKAL LE XÓOK TSÒ'OK BEETIK KU TSÍI IN NÀATÈ
U K'ABÈETAL KANSIIK TÌ LE MEJEN PAALALO'OB U KAAN U K'AAY0`0, XOOKO', WA
XAAN KU PAJTAL KA U JOOP'UU TSÌIBTIKÒ.
TÓNTUNÈ JACH K'AABET KASTIIK JÉEJELASIL MEEYAJ YÉETEL LE AJKAAN BALÓ, YÒOLAAL BEEYÒ JÈELU PAAJTAL U KAANIKO'OB U KAALANTIK U MASEWAL T'AANOBÀ.
0 comentarios:
Publicar un comentario