miércoles, 3 de junio de 2015

historia nilchi




U KAAJAL NILCHI
U káajal nilchíe tial u yuumtsil Dondé, tuux ku meyaj yáabach máakoób, tux ku tséentaj wakax, k´éek´en, bey xan u paak´ob nal.
Le láak´o´ob Dondé u kajalo´ob jó, jo´op u bin k´aas, tu laaka baax ku meyajtaá tie hacindaé káanji u toxik tumeén u no´ochi Dondé u xexet luúm ti´u laáka meyjo´ob beey xuulik le haciendaó, ka joóp u nojochtá le mejen kaajo´ob ka ts´a u káaba ,NILCHI, tumen u yaalikoób maan junpeél  ta´an xiluumilé ka tu k´a´ata ka sibité júnpeél luuch já tia´al u uk´e, bale le máx ts´aatí le já´o tu yilajé cheén tu ni´ichítá le tené p´a´at u k´aabá NíCHI.
Mane k´i´ina ka ts´a u k´aabá NILCHÍ tumen le tuúmbeén ka´ajnalo´ob ya´an taalo´ob Núnk´iní, Dzitbalché, kaalk´iní yeetel jaálach´o ka p´aato´ob kuxtal tie kaajó.


El pueblo de nilchí  fue de la familia Dondé, ahí trabajaban muchas personas, criaban ganados, cochinos y sembraban maíz, la familia Dondé eran de Mérida, les empezó a ir mal porque el mayor de los dondé empezó a repartir pedazos de tierra a los trabajadores así se acabó la hacienda y empezó a crecer el pueblo.
 Dicen que paso una persona de otro pueblo y pidió que le regalaran una jícara de agua para que tome, la persona que se lo dio se fijó que solo lo probó , es por eso que le pusieron de nombre NICHÍ.
Paso el tiempo y le cambiaron a NILCHÍ por los nue-os habitantes que  -inieron de Nunkiní, calkiní y Jalachó que se quedaron a –i-ir.



Ajkansaj Yliana Coox yah.

0 comentarios:

Publicar un comentario